Papír je nedílnou součástí našich životů a využíváme ho každodenně v různých podobách. Nejčastěji však k tisku, psaní, ve formě vlnité lepenky k přepravě produktů.
Základní surovinou pro výrobu papíru v českých podmínkách jsou vlákna z celulózy, tzv. vláknina.
Ta se získává především ze dřeva jehličnatých stromů zbavených kůry nebo z tříděného sběrového papíru. Získaná vláknovina se pak upravuje podle typu vyráběného papíru, a to mechanicky a chemicky.

Pile of logs sawn poplar – Pila de troncos de chopo aserrados
Vláknina se ve vodní suspenzi mele kontinuálně v diskových mlýnech. Pro měkké savé papíry se vláknina mele velmi málo, avšak pro tukotěsné papíry (pergamenová náhrada) je stupeň mletí velmi vysoký.
Do vlákniny se přidává kationický škrob (pro zvýšení pevností papíru), barvy, klížidlo (proti rozpíjení tiskových barev nebo inkoustu), plniva nebo uhličitan vápenatý (aby nebyl papír průsvitný), retenční prostředky (pro zvýšení výtěžnosti) a další chemické prostředky.
Vzniklá papírovina se dále zpracovává na papírenském stroji.
Vláknitá suspenze natéká na podélné nekonečné síto, na němž dochází k odvodnění vlákniny tak, že vlákna se usazují na povrchu síta a voda protéká do sběrné vany. Dále se může voda ze spodní strany síta odsát sacími skříněmi.
Tento papírový pás prochází ždímacím lisem a soustavou sušicích, většinou litinových válců vytápěných parou.
Následuje ochlazení a hlazení speciálním válcem.
V této fázi se může také aplikovat další povrchová úprava, která vylepšuje vlastnosti daného papíru. K přidání jasu, lesku nebo zvýšení odolnosti proti vlhkosti se používají nátěry.
Po zarovnání okrajů se nakonec papír namotává do rolí na kotouče, řeže na formáty a odesílá zákazníkům.